Vlastně to většina lidí zná: odstavené hříbě má zvláštní potřebu výživných látek, která se od potřeb dospělého koně značně odlišuje. Proto by měla denní krmná dávka hříběte zpravidla obsahovat vhodný krmný doplněk speciálně určený pro hříbata. Přesto však i v Německu bývá spousta hříbat držena výhradně na krmení jako je seno, oves, případně pastva.
O fatálních následcích na pohybový aparát hříběte jsme přinesli zprávu v minulém žurnále o krmení. Zajímalo nás, zda jednostranné krmení dává příležitost ještě dalším vývojovým poruchám v hříběcím věku. S takto postavenou otázkou byl na Vratislavské univerzitě uskutečněn německo - polský výzkumný projekt. Je nám potěšením, že zde můžeme představit některé zajímavé výsledky této studie.
Na kůži se nedostatky výživy projevují velmi brzy. Jelikož kůže leží zcela na periferii těla, dostane se k ní krev až v poslední řadě. Živiny, které jsou přítomny v nedostatečném množství jsou tak „odchyceny“ a spotřebovány nejdříve trávicím ústrojím, dále játry a pak dalšími, dobře prokrvenými vnitřními orgány tak, že na povrch těla již moc nezbude. Skutečností zůstává fakt, že například nedostatek aminokyselin a zinku v krmení se zrcadlí na problémech kůže a kopyt velice výrazně. Dokonce i odstávčata a ročci již mohou trpět kožními problémy, např. letní vyrážkou. Náchylnost k tomuto problému přisuzujeme v neposlední řadě právě nedostatkům v každodenním zásobování živinami v krmení. V mnoha případech hraje hlavní roli nerovnováha poměrů stopových prvků jako je zinek a měď. Byli jsme zvědaví, zda studie v tomto přinese další nové závěry.
Studie probíhala na dvanácti plnokrevných hříbatech o průměrném věku deseti měsíců v jednom velkém polském hřebčíně. Hříbata byla náhodně rozdělena do dvou testovacích skupin po šesti koních, v každé byla zastoupena obě pohlaví. Před započetím pokusu dostávala všechna hříbata vedle sena a pastvy doplňkové energetické krmivo, podle zvyklostí ve stáji.
Se započetím studie od počátku prosince dostávali mladí koně po dobu tří měsíců denně buď 1,5 – 2,0 kg vysoce hodnotného doplňkového krmiva pro hříbata * (= tj. skupina 1) a nebo odpovídající množství čistého samotného ovsa (tj. skupina 2) Všichni měli volný přístup k senu a k solnému lizu.
Denní dávka ve skupině 1 byla podle vyhodnocení Krmného programu pro hříbata ** přizpůsobená potřebám a vyvážená. Ve skupině 2, která měla krmení výhradně ovsem, byly naproti tomu, přes dostatečný přísun energie a bílkovin, prokázány mezery a mnohé nedostatky.
Studie měla za úkol potvrdit nebo vyvrátit, zda mladí koně ve skupině 1 budou na konci tříměsíční pokusné fáze v porovnání s kontrolní skupinou 2 s krmením výhradně ovsem vykazovat lepší stav, pokud jde o:
Pro účely analýzy kůže byl každému koni před započetím a po ukončení pokusného krmení odebrán malý vzorek tkáně z krční oblasti.
*) Fohlengold Classic od firmy St. Hippolyt
**) Software „Microsteed“ od Kentucky Equine Research
Na konci pokusného období vykazovali mladí koně skupiny 1, kteří dostávali doplňkové krmivo, zřetelně viditelné výsledky. V porovnání s „ovesnou“ skupinou 2 měli podstatně více vyrýsované osvalení a intenzivnější lesk srsti (viz obr. 1). Kromě toho i výměna srsti proběhla u skupiny 1 rychleji a celistvěji. Dále pak se tito koně na konci studijního období pohybovali výrazně dynamičtěji a pružněji, než „ovsoví ročci“. Působili celkově vitálněji a současně více uvolněně, zatímco zvířata ze skupiny 2 se chovala spíše váhavě, loudavě a nejistě. Všechny uvedené rozdíly byly nezávisle potvrzeny také zaměstnanci a příslušníky hřebčína. Navíc se před koncem studie u pěti ze šesti koní ze skupiny krmené ovsem vyvinuly rané symptomy kožních ekzémů (viz obr. 2). Pravděpodobně se jednalo o nesnášenlivost k hmyzím sekretům. Toto poškození kůže se objevuje obvykle od počátku března, když vylétají první mušky a komáři. Ve skupině 1 nebyly podobné symptomy u žádného koně neobjevily. Hypotéza, že ekzémy způsobené hmyzem mají přímou souvislost s nevyvážeností krmné dávky, tím dostala první potvrzující podklad. Nyní bylo důležité zjistit, zda jsou rozdíly mezi oběma skupinami prokazatelné také při mikroskopických zkouškách. |
|
Obr. 2 Typické rané stadium kožního ekzému ve skupině krmené ovsem: malé oblasti bez srsti, částečně mokvající |
Obr.1
Plnokrevní roční koně po rozdílném přikrmování po dobu tří měsíců.
1a,1b: Přikrmování doplňkovým krmivem (skupina 1)
2a,2b: Přikrmování ovsem (skupina 2)
Lepší osvalení a lepší vzhled více lesklé srsti ve skupině 1 je velmi nápadný.
Označovat krmení senem a ovsem za chybné a nedostatečné se může zdát přehnané. Výsledky studie byly však tomuto závěru velmi blízké. Po vyhodnocení vzorků kůže po ukončení studie byly shledány následující rozdíly mezi oběma skupinami:
|
|
Obr.3 Příčný řez kůží (světelná mikroskopie, stejné zvětšení)
|
Obr.4 Povrchová vrstva srsti pod rastrovým elektronovým mikroskopem Obr. 5 Stopové prvky v kůži - graf Po ovesném krmení byly ve srovnání s krmením doplňkovým krmivem naměřeny nižší obsahy zinku, mědi a kobaltu, cca o 20 – 30 %. |
Silná pokožka slouží spolu s hustou a dobře přiléhající srstí jako účinný obranný štít proti hmyzu a napadení plísněmi. Poskytuje také potřebnou ochranu proti UV záření a proti chemikáliím, vyskytujícím se v životním prostředí. Nálezy tedy hovoří ve prospěch lepší obranyschopnosti kůže ve skupině 1. To zajisté přispívá i k nižší náchylnosti k ekzémům ve srovnání s ovesnou skupinou. Naproti tomu je i z jiných výzkumů známo, že tenká epidermis, jaká převládala ve skupině 2, často představovala předstupeň kožních zánětů. Rovněž roztřepené chlupy srsti v ovesné skupině hovoří ve prospěch podráždění kůže. Slabší epidermis a horší osrstění poskytuje koni méně ochrany proti vlivům životního prostředí a škodlivým organizmům. Kromě toho odumřelé buňky v kombinaci s tělesnými výpary více přitahují muchničky, bakterie a plísně, které zde nacházejí vítaný zdroj obživy a příznivé podmínky pro rozmnožování.
Lepší zásobení stopovými prvky ukazuje na to, že kůže je při krmení krmným doplňkem lépe vyživována. Výsledkem je zdravější stav kůže a struktury srsti.
Obsah stopových prvků v krvi je naproti tomu do značné míry dostatečný pro udržení jednotné ustálené hladiny. Tato regulace ze zdá být deficity v krmení málo ovlivněna. Nicméně přísun stopových prvků v ovesné skupině je očividně nedostačující pro to, aby mohla být patřičně zásobena také kůže.
Ačkoli tkáň přímo v místech odběrů vzorků žádné záněty nevykazovala, přesto se ukázaly podezřelé náznaky.
Kůže obsahuje mobilní útočné buňky imunitního systému, které slouží k odstranění zárodků nemocí, cizích látek a odumřelé tkáně. Takzvané žírné buňky plní potřebné funkce ochrany organismu. Jejich pozitivní vliv se však snadno může zvrátit v negativní. Pokud je odolnost kůže oslabená, může se snadno dostat do předrážděného stavu tak, že její imunitní systém reaguje na cizí látky, např. hmyzí sekrety, alergicky. Toto bývá indikováno aktivovanými žírnými buňkami, které lze zviditelnit na ultratenkých řezech kůže pod elektronovým mikroskopem. Aktivovaný stav žírných buněk lze identifikovat především díky množství váčků uvnitř buněk, které obsahují mediátory alergické reakce, jako je histamin a tryptáza. Ve vzorcích kůže ovesné skupiny se skutečně nacházejí převážně aktivované zánětové buňky, které mohou ukazovat na alergii na hmyz (letní vyrážka) (viz obr. 6b). Ve skupině 1 jsou tyto buňky téměř výhradně inaktivní (viz obr. 6a), což potvrzuje stabilnější, nepodrážděný stav kůže po krmení s přídavkem doplňkového krmiva.
Obr.6: Žírné buňky z kůže ročních koní (Buněčný výřez, transmisní elektronové mikroskopické záběry). a) Inaktivní žírné buňky po doplňkovém krmení b) Aktivované žírné buňky po krmení ovsem Obsahuje početné váčky uvnitř buněk, které jsou naplněné mediátory alergické reakce: H = histamin, T = světlé váčky obsahující tryptázu, ZK = jádro buňky 6a) inaktivní žírná buňka z kůže (výřez) 6b) aktivovaná žírná buňka z kůže (výřez) |
Lepší celkový stav ve skupině 1 připouští závěr, že vysoce kvalitní doplňkové krmivo podporuje zdravý vývoj hříběte. Ve zde představené studii se tato skutečnost potvrdila a prokázala na stavbě svalové hmoty, kvalitě pohybu, vitalitě a zdravotním stavu srsti mladých koní.
Kožní problémy ve skupině krmené ovsem a senem poukazují ve spojitosti s ukládáním stopových prvků na možný nebezpečný potenciál způsobený deficity výživných látek. Podle jednohlasného názoru odborníků mohou zánětlivé symptomy v kůži poukazovat na sklony k zánětům a alergiím v dalších oblastech organizmu, např. v plicích a v zažívacím traktu. Výsledky studie hovoří obecně pro skutečnost, že optimalizované složení denní krmné dávky je velice důležité již v hříběcím věku, neboť tím lze předcházet poruchám ve vývoji mladých koní.
Rozhodující pro úspěšnost výživy je denní krmná dávka. Podle všeho není pravděpodobně problémem samotný oves, nýbrž nedostatečná bilance výživných látek, kterou krmení výhradně ovsem a senem zpravidla nedokáže zajistit. Takovéto odchylky by mohly být za předpokladu hygienicky bezproblémového ovsa a sena vyrovnány podáváním vhodného doplňkového krmiva. Ne každé doplňkové krmivo však nabízí řešení problému. Všichni ročci v hřebčíně dostávali od odstavení až do zahájení pokusného krmení konvenční krmný doplněk, podle zvyklostí stáje. Poté byla provedena kompletní vstupní analýza kůže. Již tato prohlídka kůže před zahájením studie ukázala podobný problematický obraz, jako u koní z ovesné skupiny na konci pokusu. Proto se jeví velmi pravděpodobné, že doplňkové hříběcí krmivo použité při studii mělo ve srovnání s dříve podávanou konvenční energetickou krmnou směsí znatelné přednosti.
Pokusné krmení u skupiny 1 se vedle vysoce hodnotného vybavení minerálními látkami, biologicky stravitelnými stopovými prvky a vitamíny vyznačuje také obsahem základních komponentů blízkých přírodnímu složení, které podporují trávení a látkovou výměnu. Další přísady, jako obilné klíčky, pivovarské kvasnice, hroznové slupky, byliny, lněný olej, slad, česnek, konopné oříšky a semeno černuchy, obsahuji přirozené antioxidanty, enzymy a další rostlinné látky pro fyziologické zhodnocení krmiva. Toto mohlo ve spojení s tabulkově vyváženou celkovou denní dávkou rovněž přispět k úspěchu studie.
Polský vedoucí výzkumu Dr. Krysztof Marycz u výzkumného mikroskopu |
Dr. Eberhard Moll / Dr. Krysztof Marycz